|
31. 12. 1998 – 1. 1. 1999
Neuplynulo ani benzínové oko v Ostravici mezi Sýkorovým a Bazalským mostem a už
jsme zase řádili. A zase ve Svinově. Zaslechl jsem něco o místní vyhlášce,
zakazující dovážet jakékoliv množství národohospodářů na obecní pozemky. Ale co,
není nic lepšího, než si na svou bednu nalepit falešnou nálepku – FINANCE.
Ve středu jsme se Severkou
provedli totální nákup v Cauflanu a dovezli jej Fantomasovi. Chudák neměl ještě
pořád uklizeno po naší pondělní party. Jen nádobí jako by se zazelenalo...
No a po drobném upřesnění času
odjezdu 64 autobusu (Fantomasových 15.46 bylo po nezávislém prověření Severkou
15.20...) jsme mohli vyrazit. Po sestupu pod
Svinov
mě vyděsila Šraierka, která mi chvatně sdělila, že 64 nejede vůbec, pročež jsme
vskočili do zavírajícího se busu č. 53. Na Severku jsme nečekali... V prostředku
se mi Janča svěřila se svým dnem blbcem (hádka se sestrou, placení pokuty...) a
abych tomu opravdu uvěřil, tak nám řidič nezastavil, tudíž jsme museli jít notný
kus pěšky. Uvěřil jsem ji. Bodejť by ne když byl měsíc v úplňku...
Po vylifrování rodičů (opět
k babičce...) jsme se pustili do přípravy Luculových hodů. Baby se opravdu
vytáhli. Viděl jsem variaci na věčné téma – Minutka. Po prvním talíři jsme ovšem
začal trpět nechutenstvím. Jídlo bylo – pravda – chutné, ale to množství bylo
brachyální. V televizi byl Mrazík a Severka se svěřila, že hrála kdysi Ivánka a
Marfušku v dvojroli. Když skončil, tak už jsme nikdo nemohli jídlo ani cítit.
Zato jsme se jali pálit kalorie. Jak kdo uměl. Máňa Přinesl dvoulitrový
Beefeather a tvrdil, že alkohol eliminuje tuky. My se Severkou a Janou nedáme
dopustit na tanec.
Pozn. – Všichni přijeli slušně
oděni, ale postupující frontální teplá vlna nás (mě) vyhnala do indických pláten
z konopí (Fantomasi – nekuř mi je!) a děvčata pojala tepelnou deregulaci opravdu
vzletně.
Prádlo
lítalo vzduchem. Ani bych netušil, kolik zbytečného prádla mají naše ženy na
sobě... Ale ještě nám něco zbývá...
Zrovna přijel šampón Sunday.
Oblékl si dres Interu Milán – opačná tendence, než u osazenstva.
Dále se již opět
na zápisu projevil vliv démona alkoholu na nervový systém národohospodářů a
tudíž i jejich schopnosti čitelně psát a vyjadřovat myšlenky. pozn. písaře
- CHUDÁK SUNDEJ
ČEKAL HODINU NA SVINOVĚ NA AUTOBUS –
Fantomas vilně
vykasává Šrajerce tričko (či makropodprsenku). Šraierka kope jako kůň (kobyla),
málem mi zlomila palec.
Teda Severka dělá
při tanci s lidmi (muži) opravdové divy. Nemohu dále, musím si zajít pro tavený
sýr, nebo alespoň pro játrovku. Viď Houny? A viď Máňo.
A teď zvonila u
vrátek Ronaldýna – intimní přítelkyně Fantomase, ale vyklubal se z toho
Rolandýňa, co hledal jinou želvu.
Připíjíme a
Severka pronáší přípitek: „Díky za jabko – Adame.“ Litujeme, že tu máme tolik
agilních žen. Ony jsou tu ve skutečnosti jen dvě, ale šťávu z nás vysály
všechnu. Sundeyovi jsme přidělili poměr 100:1 ve prospěch Džinu a on si těť
ztěžuje, že mu oliva klesá ke dnu a neplave na hladině jako nám.
Zato Costěj, ji
má vycepovanou. Stále mu plave nahoru a dolů, nahoru a dolů (stále neboli furt
se to opakuje až do vrcholu). Ze Severky dále opadává prádlo.
Zn... znova –
kurva někdo mě straštně lechtá... a ze svoji kvalifikací už nemůžu protože mě
lechtajj. všechen chlast je zhozený na zemi a všichni tančí jak zhnilí šampóni,
plácají mě do zadku, abych šla tančit. a já du !!! * patří
zde jdu
Jú, uráááá řekl
Máňa.
Tímto omlouvám
člena Severovou, která příliš dlouho ležela s hlavou níže než srdce, tudíž má
překrvený mozek. Jinak je to normální chlap. Až na ty svačinky. Roztřesené písmo
prosím přičtěte litru Fernetu, který si členka číslo 7 přinesla s sebou. A to je
teprve 22.00... Kosťa
Pozn. NEDĚLNÍ
CHVILKA POEZIE – NIKOHO NEZABYJE.
ROMANTIKA TO JE
3NH2 HESLO,
KTERÉ PŘI POHLEDU
NA NAŠE JANY CTÍME
VZÝVÁME JE ... A
PROSÍME ...
KOSŤO, FANTOMASI,
SUNDEJI A AUTORE UŽ NE
Naše heslo:
Vemte Máňovy
veslo
Máňa se snaží o
báseň, ale Šraierka mu to překazila šampusem, napájí ho velkými doušky beafeater
je v prdeli! Severka
VZL......L HO Š....N
Z O...Y
Já jsem vůbec nic
nepřekazila. Já jsem se jen chtěla
Když je korek
v pohybu
Šraierka je
v ohybu.
Pije šampus
douškem
a točí se
krouškem
s naším
svatouškem.
Máňa, ten má
ráži,
tiskne se jí
k pažím.
Je to celé
zdravé,
voláme jim AVÉ!(n)
Jak Básníci
přicházejí o iluze. Věnováno všem Janám (hlavně Janě S a Š)
Bylo to tenkrát
poprvé co jsem tě uviděl
a já jsem zemřít
chtěl
potichu jsem tě
oslovil, to bylo nejtěžší
bůh suď jak suď,
ty jsi stejně nejhezčí.
Sundej napsal
velikou báseň, Kaban (Kaboun) trucuje, snažím se psát slušně, ale nechce si to
dát do ucha, Burešová tvrdí, že Šubrt býl tichý mladý, Tereza na něj čekala,
následoval bolestivý léčebný pobyt rtuťí a
konec...
Špidla ... kecáá
Svině jedovatááá
Kla(u)s, říká že
tak nefér a zavádějící příspěvek už neviděl ...
Zeman pozval
otužilce, všichni se zvlékli a Zeman jim doporučil chrániče, promiňte, píše se
mi špatně. Já jsem bohatší než Baťa
* Severka je
tajným agentem papíren
Štětí
a.s.
Nutí nás nekalými praktikami k plýtvání a následně nákupu papírenského
sortimentu. Kosťa
v TV-zpravodaji
se
Bašta
(BEDNA!!!) vykalil a tvrdí neeeeeeeeeeeeee. Smrt si nevybírááá...
JEN POČKEJ ZAJÍCI
– Jan Palach!!!
Wienerspitzel
Wienersnitzel
Následuje
počasíčko, Kosťa se vzpřímil*
a tančí...
* Celý, nikoliv po
částech... Nezaměňovat...
Následující
záběry jsou otřesné, protože z hlediska metalurgie a financi jsou a je Kosťa
šampón, ale skvělý tanečník, tak mu promiňte tu das Schwei(n)se ostudu. On je
totiž wie den ostuda. Následující valčík Kosťa nezvládl, jelikož jeho prdelózní
wiener shnicer ist šampózní. Kosťa se směje a zpívá René já a Rudolf chodíváme
na golf.
Všichni leží na
zemi a nechávají se unést Howardem Sternem, který v basách vibruje radiové vlny
a všechny národo-hospodáře. Naštěstí mám v uších olivy a neslyším vibrace svých
tkání. S ostatními to ale dělá divy. Ležíce na břichu sténají a vdychají jako
smyslů zbavení. Jasnými favority dnešního večera je Regae a Vilage People. Jo a
taky radio
Hellax,
které nám hraje opravdu ty nejlepší šlágry! Paříme jako zjednaní. Severka
konečně na chvíli odpadla. Modlím se jen, aby síly tímto spánkem nenabrala a nás
přes Půlnoc nezničila.
Je 10 minut do
půlnoci a my volali známým u Kolků. Moc jsme si přes alkoholový opar nerozuměli,
ale určitě jsme si přáli do nového roku vše nejlepší. A když ne, tak nevadí. My
se totiž máme fain.
Naše drahé,
sličné ženy ~
do půl těla
vysvlečeny ~
radost hledět
cílům vstříc ~
nebýt však
Silvestrový panic.
Možná je to
jejich fluidum
~
co nás ničí
dokonale ~
možná zničí i
rodný dům ~
počestnosti
dají vale.
Je za minutu
24.00 a vyrážíme do terénu. Prskavky prskají jak o život a společnost naproti
naší slonovinové krychle slaví za plotem. Přidáváme se k nim a je nám fajn.
Začíná pro NH nový – optimistický – perspektivní rok 1999. Bude podle mne hodně
bouřlivý, ale to, co je v nás zakotveno, tak to přežije i rok 2000. Jenom kdyby
ten alkohol nebyl takovou metlou pro naše ženy.
Sousedé se
přidali k našemu tanci, ale moc se jim to nelíbilo. Vilage People byla pro ně
příliš moderna. A to tu desku nahrávali v sedmdesátém osmém. Ale to nic. Pozvali
nás k nim. Byl to rozlehlý kvartýr. Než jsem narazil na obývák, tak jsem vyrušil
3 dvojce z kopulace. Je mi to líto, ale mít v hale 6 dveří si o to koleduje.
Alespoň jsem ochutnal jejich zukroví. Bylo průměrné. Opravdu. Proto jsem taky
utekl. Jo, a taky proto, že mi nasadili prý nejlepší tanečnici, a když jsem ji
dvakrát zlomil přes koleno, tak šla pryč. Nána jedna nafoukaná. Není nad
národohospodářská děvčata.
Marek ťuká,
vzdychá,
ona je však
zticha.
Je to divná věc,
byl její první
milenec.
Ach ty Marku
Kadlíčku,
dostaneš mě na
špalíčku.
Ty chudáčku malý,
snad nejseš
chorý.
Fanželvathómas je
tuhá (?). Šraierka našla houni. Houni smrdí, Sever ne.
Končíme a je
asi 5.00.
Ráno bylo příznačné.
Blahořečili jsme značkovému alkoholu, po němž naše hlavy nezažily nájezd
permoníků, a rychle jsme sháněli veškeré naše příslušenství, abychom stihli bus
v 8.15. Severka naštěstí stihla uklidit vše ještě před tím, než jsme se
probudili – tudíž ji náš spolupařmen Hanys Pavlík druhéj blahořečil. Fakt nám
píchla.
Když jsme se blížili
k zastávce, oči zalepené, držky suché, nohy vratké, tak si Máňa vzpomněl, že
Fantomasovi nedopatřením nechal novoroční dárek v podobě mobilu. Rychlost,
kterou vyvinul při snaze otočit 700 metrů tam i zpět za 2,5 minuty, aby jel
s námi byla opravdu obdivuhodná. Nestihl to. Žabař. A i druhý autobus mu ujel,
protože pí Fantomasová se snažila ho nacpat jídlem. Odolal. A tak to vlastně
doopravdy skutečně bylo. Věřte nebo ne.
Kosťa s kolektivem
slavících národohospodářů
Zpět na vrch stránky
|